Sv. Petr Fourier

30hist_svpf. 10. 1565   Datum narození

1. 6. 1597        Vstup do řádu sv.Augustina

9. 12. 1640      Úmrtí sv.P.Fouriera

27. 5. 1897      Svatořečení

Narodil se 30. listopadu 1565 v Mirecourt (Francie). Roku 1578 započal svá studia na univerzitě v Pont-a-Mousson. Zde absolvoval látku gramatiky, rétoriky, filozofie a později i teologie. Svá studia  uzavřel roku 1595, odnášeje si s sebou  absolutorium, ve kterém bylo uvedeno, že studoval pečlivě a pro zbožnost, pokoru a řeholní ctnosti ho možno všude doporučit.

Roku 1585 vstoupil k řeholním kanovníkům sv.Augustina v Chaumoussey, kde také roku 1586 složil do rukou opata sliby chudoby, čistoty a poslušnosti.

1. června 1597 odchází do duchovní správy. Byly mu nabídnuty 3 farnosti. Rozhodl se pro tu nejchudší a nejzanedbanější – pro Mattaincourt. Byla to velká vesnice ve Vogésách, asi půl hodiny od Mirecourt. Její obyvatelé se zabývali zemědělstvím nebo zhotovováním sukna a krajek. Byl tu sice značný blahobyt, ale mravní a náboženský život tomu neodpovídal.

Zde tedy začal Petr Fourier uplatňovat své vynikající dary – charismata.

Bylo to charisma sociální: V tehdejší době měli duchovní správcové mnohem četnější práva než dnes, a tak zastávali i funkci  soudce v rozepřích obyvatel. Také Petr Fourier se zdržoval každé ráno 2 hodiny před farou, aby byl každému hned k službám. Protože studoval občanská práva, dovedl moudře a nestranně poradit. Nabádal k smírnému řešení případů, aby byly zachovány pokoj a svornost. Ustavil také podpůrný spolek pro obchodníky. Byl-li některý v kritické situaci, dostalo se mu pomoci ze společné pokladny, kterou založil světec sám, a také do ní vložil první peníze.

Byl neobyčejně štědrý. Ustanovil 2 dny v týdnu, kdy rozdával chudým almužnu. V neděli dával chléb a sýr a starým chudým lidem i trochu vína. Ještě štědřejší byl o velkých svátcích, pro které shromažďoval zásoby už dlouho předtím. Taktním způsobem zamezil žebrotu ve farnosti; určil oltář Panny Marie, na který donášeli věřící pro chudé maso, chléb, víno. Oltář byl zřídkakdy prázdný.

Jeho další charisma  – charisma pastorační – se projevilo tím, že zanedbanou a nábožensky vlažnou farnost přivedl za 4 roky k duchovnímu rozkvětu.  Dosáhl toho svými katechezemi, kdy vyložil některý článek víry nebo přikázání a kladl dětem otázky, které předtím s nimi probíral v hodinách náboženství. Prostřednictvím dětí vlastně působil na jejich rodiče. Zavedl také dialogy, které se děti naučily nazpaměť a pak předváděly dospělým v kostele. Tak hlásal morálku dospělým dětskými ústy.

Své farníky měl rozdělené do 4 skupin:

  1. ti, kdo zachovávali evangelní rady – těch bylo velmi málo,
  2. méně dokonalí, ale kteří se snažili vést křesťanský život,
  3. ti, kteří se teprve obrátili, a děti – to byli začátečníci v duchovním životě, kteří se teprve učili zachovávat Boží přikázání,
  4. ti, kteří se nechtěli polepšit  – za ně konal pokání.

Charisma zakladatelské se projevovalo zvláštní péčí o mládež. Zabýval se plánem, že založí družinu laiků, aby vedli vyučování chlapců. Nepodařilo se mu to, měla to být práce sv. Jana de la Salle, ale pro svou farnost získal dobrého učitele, který vyučoval chlapce. Ženské mládeži se až do té doby nevěnovala zvláštní péče, proto vzbudilo všeobecný podiv, když P. Fourier založil družinu sester pro vyučování dívek.

Zde se pak ukázalo i jeho charisma pedagogické, protože sestrám načrtl program vyučování, ve kterém základním kamenem a vazbou pro všechny doby je rada: „Velmi pečlivě učit bázni Boží a jiným věcem, které pomáhají dobře žít.“  Bázeň Boží – to je základ. Probudit v dítěti svědomí – utvářet, upevňovat a proměnit je v lásku k Bohu a bližním.

Petr Fourier byl odvážným průkopníkem ve školství :

a)  byl první, kdo ve svých školách odstranil jakýkoliv třídní rozdíl, takže vedle sebe seděly žákyně chudé a zámožné,

b)  dívky se vyučovaly nejen jednotlivě, ale i všechny najednou,

c)  jeho sestry vyučovaly zcela zdarma (bezplatné vyučování na státních školách v Rakousku bylo uzákoněno až v 19.století),

d)  úplnou novinkou jeho škol bylo, že je navštěvovaly i dívky externí, přespolní, nikoli pouze ty, které bydlely v penzionátě,

e)  bylo zavedeno vyučování zpěvu, kterému se do té doby učilo pouze na školách farních,

f)  ruční práce – šití, spravování – měly ušetřit příštím matkám rodin výdaje (v Rakousku se do škol zavedly ruční práce až od roku 1870).

Petr Fourier zemřel 9. prosince 1640 v Gray (Francie) ve věku 75 let. Svatořečen byl 27. května 1897 a jeho svátek slavíme 9. prosince. Při smrti Petra Fouriera bylo 47 kvetoucích klášterů de Notre Dame.