400 let odkazu blahoslavené Alexie le Clerc

…starej se, aby rostlo

Oslava výročí 400 let na různých místech kongregace: PrahaAuerbach 8. 1. A – Auerbach 8. 1. B Slovenská provincieHradec Králové 10. 1.Facebookové stránky s myšlenkami bl. AlexieProvincie Omaha

Blahoslavená Alexie spolu se sv. Petrem Fourierem založila Kanovničky sv. Augustina kongregace de Notre Dame v Lotrinsku.

V lednu 2022 slavíme 400 let od jejího narození pro nebe.

Narodila se roku 1576 ve Francii, v městečku Remiremont.

Pán ji vyzval, aby se stala matkou pro děti, které ji nejvíce potřebují:

Vezmi je a starej se, aby každé z nich rostlo!

Byla vzorem opravdové řeholnice a svědomité učitelky. Milovala dětské duše, do nichž vkládala nejen základy vzdělání a výchovy, ale i lásku k Bohu a Panně Marii.

Nedožila se dlouhého věku, protože její život byl prožit ve velké kajícnosti.

Zemřela 9. ledna 1622. Bylo jí 46 let. Před smrtí doporučovala sestrám „jednotu a lásku“. Jen tak bude zachováno jejich společné dílo.

Znak kongregace na základě vidění ve snu bl. Alexie:

Alexie klidně čekala na znamení Boží. a dostala je. Měla sen: „Viděla jsem průvod bíle oděných řeholníků. Šla jsem za nimi až na místo, kde byly vztyčeny čtyři sloupy. Mezi dvěma z těchto sloupů seděly sv. Klára a sv. Alžběta. Představila jsem se jim a požádala je, aby mne přijaly za svou dceru. Ale ani jedna ani druhá mě nechtěly přijmout. Ukázaly mi na něco uprostřed sloupů a pravily, že tam je mé povolání. Byla to kolébka, do níž se dávají spát děti, doprostřed ní bylo zasazeno ovesné stéblo, nesoucí klas s latou a zrnem… vedle kolébky bylo veliké železné kladivo, které samočinně bušilo do stébla podle toho, jak se kolébka nakláněla. Napadlo mi, že řád, ve kterém budu, zakusí mnohá pronásledování, ale nebude zrušen. To mělo naznačit křehké stéblo, které nebylo kladivem přeraženo ani zlámáno, neboť Bůh jej posílil a upevnil.“ Více

Maria – jesličky – stéblo ohnuté pod kladivem – z kolébky vyrůstá kříž, k naší spáse

Kristus středem života

V naší Hradecké kapli jsou už několik dní tyto květiny. Vesele svítí, zatímco venku bylo v uplynulém období spíše šero. Květ má střed, od kterého vše směřuje do okolí. Jako slunce, které rozdává své paprsky. Naše oko se při pohledu na květinu vždy zaměří na střed, jako na původce té rozvinuté krásy. Možná to vypadá, že se ještě něco dalšího otevře. A navíc, vše na nás působí tak uspořádaně.

Potřebujeme ve svém životě vše centralizovat v Kristu. Učit se jeho lásce, a pak s touto láskou vycházet ke druhým. Nechat dopadnout paprsky té lásky na všechny, které potkáme. A zároveň ukazovat na střed jako místo, kam se náš pohled upíná. Jen Pán může uspořádat náš někdy zmatený život, když mu to dovolíme.

Můžeme už jen dodat známou myšlenku: Kde je Bůh na prvním místě, tam je vše na správném místě.

no images were found